Nebezpečná Frakce Rudé armády dala jméno fascinující iluzi: Co je fenomén Baader-Meinhof?
Páchali bombové útoky, přepadli velvyslanectví a kolem jejich sebevražd ve vězeňských celách v roce 1977 dodnes panuje stín pochybností. Když skupinu s neoficiálním názvem „Baader-Meinhof“, kterým byla první německá Frakce Rudé armády označována, probíral v devadesátých letech s kamarády jistý Terry Mullen, nenapadlo ho, že tento zapadlý výraz uvidí druhý den v novinách.
Najednou si výrazu Baader-Meinhof začali s kamarády všímat všude, dokonce si tak tento pocit pojmenovali. „Včera jsem měl ten největší Baader-Meinhof,“ uvedl Mullen jako příklad v dopise pro minnesotský St. Paul Pioneer Press, který mu otiskli v roce 1994. „Fenomén je zhruba takto: Poprvé, co se naučíte nové slovo, frázi nebo myšlenku, uvidíte toto slovo, frázi nebo myšlenku do 24 hodin v tisku. (To se netýká obecných, ale hlavně obskurních věcí.)“ popsal tehdy Mullen svůj koncept čtenářům.
S raným rozvojem internetu pak začali své zážitky s „Baader-Meinhof fenoménem“ sdílet i další lidé na onl-ine fórech, a tak se tento termín vžil. Až v roce 2005, kdy o jevu napsal na svém blogu profesor lingvistiky Arnold Zwicky ze Stanfordské univerzity, dostal název „frekvenční iluze“.
Frekvenční iluze je práce mozku
Nyní bychom stejnou hru jako Terry a jeho přátelé možná nehráli, nebo by vypadala trochu jinak. Po třiceti letech už opravdu nebudeme čekat na ranní vydání novin. Informace máme vždy po ruce díky mobilním telefonům, a proto se frekvenční iluze popisuje jako jev, při kterém se s novým slovem nebo konceptem „najednou“ setkáváte všude, nejen v tisku. Naučený výraz se vám ale jen výrazněji jeví, protože jste ho teprve nedávno zaznamenali a tak si ho jednoduše všímáte víc.
Tento fenomén zahrnuje dva kognitivní procesy: selektivní pozornost a potvrzovací (konfirmační) zkreslení. Selektivní pozornost je podvědomé rozhodnutí mozku, že je něco důležité, a začne si toho více všímat. Může to být zkrátka velmi nezvyklé nebo zajímavé slovo. Ke konfirmačnímu nebo potvrzovacímu zkreslení (z anglického confirmation bias) pak dochází, když si něčeho (z jakéhokoli důvodu) všímáte častěji, a ve výsledku začnete věřit, že je to mnohem rozšířenější skutečnost nebo jev, i když se jeho reálná frekvence nezvýšila.
Pozor na algoritmy sociálních sítí
Selektivní pozornost sama o sobě je užitečný nástroj. Studie z roku 2001 publikovaná v časopise Neuropsychologia vysvětluje, že funguje jako filtr, který nám umožňuje soustředění na určité prvky v okolí a zároveň ignorovat jiné. Proto si dokážete povídat s kamarádkou i v nacpané kavárně nebo si číst knihu v metru. Náš mozek se ale na tyto prvky začíná soustředit ještě dříve, než si plně uvědomíme, na co se díváme nebo co slyšíme. Prostě nás už dopředu připravuje, že teď to bude zajímavé. Nabízí se tedy otázka, jak vypadá Baader-Meinhof fenomén dnes, když jsme obklopeni stále větším množstvím informací?
Řekněme, že vás nedávno chytil za srdce španělský film. Stáhli jste si do mobilu aplikaci na procvičování španělštiny, možná že jste si vyhledávali na internetu nějaké další kulturní reference nebo španělské historické události, pozvali kamaráda do restaurace s tapas, případně se rozhodli podle videonávodu uvařit paellu. No a jako na potvoru – v jednom obchodním domě mají úplně náhodou španělský týden. Není divu, že se s frekvenční iluzí dávno pracuje v marketingu a reklamě.
A i proto vám najednou na internetu vyskakuje sleva na španělské lahůdky a nabídka na výlet do Barcelony. Co byl jeden večer u filmu od Almodóvara, se najednou z vašeho úhlu stává aktuálním trendem. Potvrzovací zkreslení, které je součástí frekvenční iluze, může v kombinaci se sociálními sítěmi, které nám zase nabízí obsah na základě našeho chování na internetu, vytvářet prostředí takzvaných echo chambers (česky „komnaty ozvěn“). V takové komnatě je těžké se vyhýbat informacím, na které jste reagovali třeba delší četbou, naštvaným smajlíkem nebo opakovaným vyhledáváním. Socální sítě vám je nabízí proto, aby co nejdéle udržely vaši pozornost.
V případě španělských dobrot by nám to asi nevadilo, ale pokud se jedná o vážnější věci, které se mohou týkat našeho zdraví nebo pohody, se už musíme mít na pozoru. Studie z roku 2021 se tímto fenoménem zabývala, zejména v kontextu sdílení informací během pandemie. Souhra jevů potvrzovacího zkreslení a komnaty ozvěn vede v dnešním prostředí on-line komunikace k významnému a dalekosáhlému důsledku v podobě společenské polarizace vyvolané právě sociálními médii.
Relativně neškodná iluze našeho vnímání, která začala psát svou historii jako hra několika přátel, může být dnes používána nejen k otravnému prodeji zboží, ale i k šíření dezinformací. Pokud se nechcete nechat opít rohlíkem, prvním krokem je už to, že jste si přečetli tento text. Schválně, kolikrát v příštích dnech uvidíte sousloví „Baader-Meinhof“? Nebo byl pro vás nový nějaký jiný výraz?
